Jak se stát radioamatérem

Koho zajímá radiotechnika a elektronika, je radioamatérství jasný další level, kam se můžeme posunout. Člověku se naskytne nepřeberná škála možností, od prostého poslouchání radioamatérských spojení, přes komunikaci s radioamatéry po celém světě, až třeba po vysílání s odrazem od Měsíce nebo spojení s astronauty na ISS. V tomto článku jest několik typů, které nám mohou pomoct v začátcích.

Na internetu je k nalezení spousta informací o radioamatérech i radioamatérské činnosti. Co to obnáší a co dělají radioamatéři.

Radioamatérství je vlastně velmi široký rozsah různých činností z oborů technických, ale třeba i přírodovědných nebo sportovních. Pro mnohé radioamatéry je hlavní náplní ale radioamatérské vysílání.

Člověk má několik možností, jak začít:

  1. Pořídit si CB, PMR stanici a začít na těchto pásmech.
  2. Stát se posluchačem – SWL.
  3. Složit odborné zkoušky.

CB & PMR

Nejjednodušší cestou je pořízení vysílačů/přijímačů buď v pásmu CB, nebo PMR. To může kdokoliv bez omezení, bez nutností zkoušek apod. Nevýhodou je ale malý dosah stanic a to, že si v případě CB už moc nepopovídáme. U PMR je v Česku skupina nadšenců (včetně mě :-)), kteří běhají s vysílačkami po kopcích a navazují spojení.

Nicméně jedná se jen o lokální záležitost. Více info zde.

SWL

Když chceme začít poslouchat „skutečné“ radioamatéry, stačí si pořídit nějaký přijímač, který zvládá radioamatérská pásma. Nebo můžeme jít na internetové radiopřijímače, které jsou umístěné různě po světě a tam poslouchat (viz bod dále na této stránce).

Je to zajímavá činnost, kdy se mimochodem i naučíme, jak to v radioamatérském světě chodí. Kdyžtak se můžeme přihlásit i do Českého radioklubu, kde si zaregistrujeme SWL číslo posluchače a můžeme se i zapojit do QSL systému. Kdy radioamatérovi pošleme svůj QSL lístek s informací, že jste ho slyšeli ve spojení s jiným radioamatérem. Oslovený radioamatér nám na náš QSL lístek odpoví a potvrdí, že jsme vše přijali správně.

Odborné zkoušky

U ČTÚ složíme odborné zkoušky (viz článek). Po jejich úspěšném složení získáme svůj unikátní volací znak, kterým se budeme při každém spojení hlásit. Můj volací znak je OK1MSI. Pak stačí už jen pořídit nějaký receiver, dobrou anténu a začít.

Před složením zkoušek se ale musíme naučit spoustu věcí. Například je potřeba znát základy elektrotechniky a radiotechniky. Pak také Q-kódy, ty usnadňují vysílání, takže to není jen tak nějaká „buzerace“ kvůli zkouškám. Dobré jsou i taháky (tahák A, tahák B) Karlovarského radioklubu. Tam najdeme třebas hláskovací tabulky, přehled základních pásem a další věci.

Tady je ještě odkaz na výborné stránky, kde si můžeme procvičovat testy pro zkoušky NOVICE a HAREC. Je tam i spousta užitečných rad, ale i aplikací, které nám pomůžou v přípravách na zkoušky.

Radioamatérské spojení

Radioamatérské spojení je vlastně forma společenského kontaktu. Tak by vždy mělo probíhat v duchu HAM spiritu. Samozřejmě se všude vyskytují jedinci – idioti, kterým nějaké slušné chování nic neříká, ale těmi se nesmíme nechat odradit.

Každé spojení obsahuje minimálně pozdrav, pak následují volací značky stanic a také reporty o síle signálu a slyšitelnosti. Když tyto informace předáme, můžeme pokládat spojení za navázané. Pak můžeme pokračovat dalšími informacemi.

Na radioamatérských pásmech se provozuje několik druhů spojení:

  1. Běžné spojení – zde po předání základních informací (to jsou značky a reporty) si můžeme s druhou stanicí předat další informace. Třeba můžeme říct svoje jméno, odkud vysíláme, nebo informace o použitém zařízeni (receiver, anténa), ale i o počasí apod. Pokud má zájem i proti stanice, může se náš rozhovor protáhnout i na několik hodin.
  2. Expediční spojení – jak už název napovídá, jedna stanice vysílá z nějaké vzácné oblasti, kde je radioamatérský provoz vzácný. Většinou nějaká parta vyrazí do „exotické“ oblasti a odtud vysílají, až se jim kouří od antén. Mají kvůli tomu i speciální QSL lístky. Díky tomu je ze strany radioamatérů vždy velký zájem o spojení s takovou expedicí, a tak i z toho plyne, že spojení se maximálně zkracuje a většinou si předají jen základní informace.
  3. Závodní spojení – každou chvíli se konají radioamatérské závody. Zde jde o to, abychom navázali co možná nejvíce spojení během závodu. Takže z toho plyne, že i zde jsou spojení velmi krátká. Předávají se jen základní údaje a soutěžní kód (může být pro každý závod jiný). Ale i tak by neměl chybět pozdrav a poděkování. Radioamatéři často používají pro závody receivery řízené počítačem, kdy se údaje o jednotlivých spojeních zapisují automaticky do závodního deníku.

 

Jak na to?

Jak jsem už psal, můžeme začít jako SWL, tedy radioamatér posluchač. Kdy nemusíme mít žádné zkoušky, ale i tak můžeme zjistit, jak to v radioamatérském světě chodí.

Můžeme zde využít některý z internetových přijímačů – třeba tento – kde si můžeme ladit, přepínat mezi pásmy a všelijak vyzkoušet co radioamatérství obnáší. Tady je obrázek, jak může vypadat správně naladěný a poslouchaný signál, jenž má dobrou sílu

Také můžeme navštívit některý z radioklubů, v podstatě v každém okresním městě se nějaký nachází. Tam uvidíme, jak vše funguje, můžeme si nějaké spojení i zkusit a také nám pomohou s přípravou na získání vlastní koncese. Nebo si můžeme vyhledat nějakého radioamatéra ve svém okolí a zkusit se s ním zkontaktovat, aby nám ukázal co a jak.

A když zjistíme, že nás radioamatérství baví, zažádáme si o koncesi. Jakmile pak složíme u ČTÚ zkoušky, můžeme se věnovat bohulibé radioamatérské činnosti úplně naplno.

 

Takže s chutí do toho.

Zdroje:

 VY 73!
OK1MSI